Co je náhradní rodinná péče (NRP)?

Rozlišujeme následující formy náhradní rodinné péče:


  • svěření do péče jiné osoby - soud může svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než jsou rodiče, pokud tato osoba se svěřením dítěte do své péče souhlasí a poskytne záruku zdárné výchovy dítěte. Při výběru vhodné osoby dá soud obvykle přednost příbuznému dítěte. Může to být i někdo jiný, kdo je dítěti blízký a k němuž má dítě vytvořený citový vztah.
  • osvojení (adopce) -osvojitelé dítěte získávají práva i povinnosti, jako by byli jeho rodiči, a jsou zapsáni do rodného listu dítěte. Dítě získává jejich příjmení. O osvojení rozhoduje soud.
  • pěstounská péče - je státem garantovaná forma náhradní rodinné péče, která zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a přiměřenou odměnu těm, kteří se ho ujali. Není vyloučen styk dítěte s původními rodiči, zletilostí dítěte zaniká. Pěstouni zastupují dítě v běžných věcech, v případě mimořádných záležitostí musí žádat souhlas rodičů. Pěstouni respektují vlastní rodiče dítěte a umožňují jim kontakt s jejich dítětem
  • poručenství - poručník je zákonným zástupcem dítěte.  Mezi poručníkem a dítětem nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dítětem. Povinností poručníka je dítě vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek. To vše pod pravidelným dohledem soudu. Jakékoli rozhodnutí poručníka v podstatné věci, týkající se dítěte, vyžaduje schválení soudem.
Každý, kdo se chce stát žadatelem o náhradní rodinnou péči, musí nejdříve kontaktovat sociální odbor na městském úřadě podle místa svého trvalého bydliště. Sociální pracovnice mu sdělí informace o dalším postupu při podání žádosti.

Doporučená literatura

Archerová, C.: Dítě v náhradní rodině. Portál, 2001

Matějček, Z.: Osvojení a pěstounská péče. Portál, 2002

Matějček, Z.: O rodině vlastní, nevlastní a náhradní. Portál, 1994



Užitečné odkazy: